
ŽIVOT JE JEDNODUCHÝ
V tu noc moje duše plakala.
Omývala moje tváře a já cítila,
že se spojuji sama se sebou.
To, co hledáme, jsme my sami.
Dýchala jsem život.
Dýchala jsem lásku.
Byl to návrat domů.
Hlasitý šepot z ticha uvnitř
mne jako by říkal:
“Neutíkej stále a nehledej mne,
jsem stále s tebou, ve tvém srdci.”
Zpomal, dýchej a naslouchej.
Naslouchej něžnému dotyku
věčnosti v sobě.
A už nikdy nebudeš sama.
Jakmile se rozpomeneš, nikdy nejsi sama.
Jsi ve spojení se sebou i druhými a vším kolem.
Bez spojení se sebou se cítíš osamoceně
a ztraceně, i kdybys byla
obklopena mnoha lidmi.
Život je tu stále, staňme se pro něj dostupnými.
Pijme ze své studánky, ze svého zdroje.
Ciťme chvění v celé své bytosti.
Pak se trvale milujeme se životem.
Pak setkání dvou lidí je požehnáním,
krásou a pravdou
Život je jednoduchy.