
DUŠE MÁ KAM CHODÍŠ, KDYŽ SPÍM?
Ve chvíli, kdy se rozpustí poslední neuróza
a lomození světa z tvého těla, ve tvém nitru
se rozhostí hluboký klid a mír.
Tvé srdce začne zpívat svoji nejkrásnější píseň.
Ve chvíli, kdy přestaneš hledat potvrzení sebe
v ostatních a i mne nazývat svým ostrůvkem bezpečí,
proud věčného světla vytryskne z tvých buněk.
Pak tě uslyším i beze slov, uvidím tě i za
zavřenými víčky.
Poezie tvé duše prostoupí tu mou a už se
nebudeš bát ztratit se ve mne a já v tobě.
Neopouštím tě, ani se nevracím k nikomu jinému
jen ctím sebe, svoji hlubokou víru ve věčný
pramen života napříč všemi věky.
NAJDI SJEDNOCENÍ V SOBĚ A TVOŘ