
KONEČNĚ JSEM SE UVIDĚLA
Za všemi těmi maskami, které jsem nosila.
Za všemi svými domněnkami a představami.
Za svoji nedostupnou slupkou.
Za tím vším se roztančila má poetická duše.
Už dlouho ke mně v noci chodila a čekala než …
Uvelebila se v měkkém pelíšku
a já mohu důvěřovat tomu,
co mi přinese.
Už je jí dobře, hýčkám ji
a broukám do ouška.
Spolu se vydáváme zkoumat svět.
Spolu jako nerozlučná dvojka.
Jediná.
Má ráda ticho, šumění stromů,
zurčení vody, jemnou srst zvířat,
vřelá obejmutí a laskavá slova.
Má beraní hlava ustoupila
a přiznala si, že život hlavou nevymyslíš.
To skrze mé verše nechť prýští
míza života, šťavnatost a moudrost
získaná cestou z temnoty do světla.